Requirements Management - SRM

Monitoring aktuálních informací a webových zdrojů týkajících se "Software Requirements Managementu - SRM". Weblog je součástí informačního portálu AKA-MONITOR, www.akamonitor.cz, spravovaného doc. A. Katolickým. Stránka podporuje službu RSS! Vzhledem k malému počtu českých zdrojů, jsou odkazy směrovány rovněž na stránky v angličtině nebo němčině.

Moje fotka
Jméno:
Místo: Plzeň, Czechia

Internetový publicista provozující AKA-MONITOR ISSN 1804-042X www.akamonitor.cz,.

3.8.07

„Správa požadavků“ v studijním plánu manažerské informatiky na VŠ

Text je částí podrobnějšího pojednání, které je publikováno ve sborníku Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky v Praze, pod názvem: „Pojetí a poslání předmětu „správa požadavků“ v studijním plánu manažerské informatiky na VŠMIE.“

Jednou z prvních VŠ v ČR, kde se správa požadavků ( SP ) vyučuje jako samostatný předmět je Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky v Praze . Ani na předních zahraničních VŠ dosud nelze hovořit o nějaké tradici. Ze strany VŠMIE jde o projev pochopení významu multidisciplinárního, komplexního, systémového a systematického přístupu k životnímu cyklu požadavků, zahrnujícímu technická a netechnická hlediska. Vědomí potřeby zvýšit pozornost poznatkům, které umožní studentům pochopit věci v souvislostech, mne vedlo k rozhodnutí, přijmout před rokem nabídku vedení VŠMIE a ujmout se předmětu nazvaného „správa požadavků“.

Standardní slovník terminologie SW inženýrství definuje požadavek jako:
- podmínku nebo schopnost, vyžadovanou zákazníkem k vyřešení problému nebo dosažení cíle,
- podmínku nebo schopnost, kterou musí splnit nebo poskytnout systém nebo komponenta systému, aby bylo vyhověno smlouvě, standardu, specifikaci nebo jinému formálně závaznému dokumentu,
- dokumentované vyjádření podmínky nebo schopnosti uvedených v bodech předchozích.
Požadavky jsou specifikacemi toho, co má být implementováno. Popisují jak se má aplikace chovat a jaké má mít vlastnosti. Mohou představovat i omezení pro proces vývoje aplikace.

Správa požadavků má výrazně interdisciplinární charakter. Využívá poznatků takových disciplin, jako:
- projektový management
- risk management
- change management
- configuration management
- softwarové inženýrství
- teorie a praxe inovací
- některé části z personálního managementu
- řízení týmové práce, atd.

Jako významný argument, potvrzujících význam studia správy požadavků, může posloužit následující přehled nejčastějších příznaků blížících se problémů při správě požadavků:
- uživatelé jsou příliš zaměstnání na to, aby se věnovali spolupráci s analytiky nebo vývojáři
- projektová vize, ani rozsah projektu nejsou nikdy pořádně definovány
- stává se často, že se za mluvčí uživatelů vydávají různí manažeři nebo odborníci různých útvarů, kteří však uživatele nereprezentují
- uživatelé přísahají, že všechny jejich požadavky jsou kritické, takže se nemusí zabývat otázkou priorit
- požadavky existují v hlavách firemních expertů, nikdy nejsou zaznamenávány
- vývojáři si musí domýšlet co asi uživatelé potřebují, protože postrádají přesné a včasné informace
- komunikace mezi vývojáři a uživateli se zaměřuje na to, co vidí na displeji uživatelů a ne na to, co budou se softwarem skutečně dělat
- uživatelé sice podepisují požadavky, ale pak je soustavně mění
- požadavky na změnu se ztrácejí, takže ani vývojáři, ani sami uživatelé nemají přehled o skutečném stavu v jejich realizaci- vývojáři zajistí novou funkcionalitu, ale nikdo ji nevyužívá
- specifikaci požadavků je učiněno zadost, ale uživatelé spokojení nejsou
- rozsah projektu se se změnami požadavků zvětšuje, ale projekt se zpožďuje, protože nejsou k dispozici dodatečné zdroje a žádné stávající požadavky nejsou rušeny.
Za pozornost stojí pestrost uvedených problémů. Podle zkušeností odborníků stačí, když jsou v organizaci alespoň 3 stavy ze seznamu totožné se skutečností, aby byl důvod k vážnému zamyšlení nad SP.

„Správa požadavků - SP“ resp. „Requirements management - RM“, je v řadě zemí delší dobu předmětem pozornosti jak v teorii, tak v praxi. Přesto vše ukazuje na to, že nedostatečná pozornost požadavkům, je celosvětově hlavní příčinou problémů s úspěšností projektů (nejen sw). V ČR jsme v oblasti racionalizace SP pozadu: - neexistuje ucelená česká publikace pokrývající téma RM,- pojednání na dílčí témata RM v podobě článků publikovaných v časopisech je velmi málo,- na školách je téma SP většinou rozptýleno po kouscích do řady „mateřských“ předmětů,- ani odborné akce ( semináře a konference ) zatím v ČR téma RM nedocenily,- „prapor“ RM zatím drží pouze přední firmy, které se tématu věnují m.j. v návaznosti na poradenství ( interní nebo externí ) v oblasti SWI,- ani přístupy projektového managementu problematiku RM dostatečně nezdůrazňují.Problémy začínají už u terminologie. Název předmětu „Správa požadavků - SP“má své výhody i neváhody. Výhodou tohoto názvu je náznak skutečnosti, že SP není výlučně spojena se softwarem, ale že má mnohem širší význam. Nevýhoda názvu SP je spojena s českým výrazem „správa“, který intuitivně předpokládá existenci požadavků, zatím co nejnáročnější aktivity RM jsou spojeny s jejich vývojem ( Requirements Development – DM ). Řešením je zavedení pojmu Requirements Engineering – RE, který zahrnuje RD i RM. Velkou pozornost vyžaduje t. zv. traceability (trasovatelnost) vývoje požadavku, ovlivňující organizovaný návrat do dřívějších etap v životním cyklu požadavku - v případě jeho změny.

Proces formulace a potvrzení požadavku není jednoduchý. Požadavek prochází fázemi získávání, analýzy, specifikace a verifikace a výstupy z každé fáze představují výsledky rozhodnutí, bez ohledu na to, co se s výstupem bude dít dále. Je to sekvence, nebo síť dílčích rozhodovacích aktů, při němž každý výstup ovlivňuje navazující aktivity. Důležitá je soustavná komunikace mezi všemi účastníky procesu, kterou musí aktivně ovlivňovat osoba nebo tým v roli označované jako „requirements analyst – RA“ – analytik požadavku. Ještě náročnější je rozhodování o změně požadavku ve fázích následujících po formulaci požadavku. Do hry zde vstupuje komise pro change management. Velkým problémem je časté odkládání dílčích rozhodnutí, což může ohrožovat úspěch celého projektu.

RA musí být přesvědčený, že business požadavek, uživatelský požadavek a funkční požadavek byly formulovány v souladu s určitými principy, platnými pro proces RE. RA pomáhá partnerům dospět k takovým formulacím, které představují výsledek JEJICH promyšlené a zdůvodněné představy a ne náhodný nápad. RA se musí přesvědčit, že byly vzaty v úvahu souvislosti, vazby, atd.Obě roviny – věcná a metodická – se velmi prolínají, proto pro mnohé RA není snadné se ubránit tomu, aby při vedení partnera přešli z metodické roviny do roviny věcné. I v tom je kus profese.

Úspěch fáze formulace požadavků závisí z velké části na zvolené technice zjišťování požadavků od účastníků procesu a uživatelů budoucího produktu. Patří k nim: interview, řízený workshop, analýza dokumentů, průzkum, návštěva uživatele, analýza bussiness procesu, analýza workflow a činností, seznam událostí, analýza konkurenčních produktů, reverse inženýring existujícího systému a j.U interview, u workshopu, u brainstormingu atd. velmi záleží na způsobu komunikace RA ( analytika požadavků) s partnery. Je to doména psychologie, sociologie, logiky atd. RA musí diskusi vést z hlediska racionality průběhu, musí volit jazyk, kterému je rozumět, nesmí vnucovat své představy, ale ovlivňovat způsob myšlení a vyjadřování partnerů. Je třeba věnovat pozornost navozené atmosféře, metodám a technikám záznamu diskuse. S tím souvisí i pojetí souhlasu účastníků s návrhy, které ( jako výsledek jednání ) předkládá RA. Nesmí jít o odkývání, ale o vědomé, svobodné stanovisko.

Obecné bariéry včasného uplatnění kvalitně připravených změn požadavků:
- nedostatek času, zaneprázdněnost , tlak trhu na urychlení dodávek
- nedostatek podpory vedení procesům RD a RM a potřebným investicím do procesu
- obecný odpor proti změnám
- skeptický přístup k procesům RE
- neochota akceptovat nové nebo lépe strukturované procesy
- třenice mezi účastníky procesu
- podivná podniková kultůra
- neadekvátně školení pracovníci
- nejasné projektové role a odpovědnosti
- nedostatek přímé odpovědnosti za aktivity
- problém s dostupností „product champions“
- málo pozornosti problémům, které přináší praxe RD a RM.

Požadavky na schopnosti pracovníků, působících v oblasti SP, které jsou obzvláště významné pro kvalitní definici požadavků
- schopnost písemné a ústní komunikace,
- schopnost řídit jednání,
- schopnost jednat,
- schopnost řešit problémy,
- schopnost řídit vztahy,
- orientace na detaily,
- schopnost rozlišovat požadavek od řešení,
- schopnost naslouchat a schopnost klást otázky,
- zvládnuté metody grafického ( diagramy), procesního a datového modelování,
- přehledná znalost businessu,
- znalost IT,
- zkušenost.

Předpoklady důležité pro management požadavků
- pozornost detailům
- organizační schopnosti / dovednosti
- chápání potřebu businessu
- schopnost hovořit jazykem businessu a IT
- schopnost příčinné ( kauzální ) analýzy

Uvedený přehled obsahu a pojetí problematiky správy požadavků, měl naznačit multidisciplinární charakter předmětu a jeho zaměření na celistvý, komplexní a systémový přístup k náročnému tématu, který má význam i za hranicemi oblasti vývoje a implementace softwarových produktů. Pestrost motivů vzniku požadavků, pestrost situací, za kterých vznikají, široká množina účastníků procesu a s tím související mimořádné nároky na kvalitu komunikace, směsice využívaných nástrojů, metod a technik, to a další skutečnosti opravňují tvrzení, že se vyplatí věnovat této moderní disciplině ve studijních plánech vybraných VŠ mimořádnou pozornost.

V oblasti Requirements Engineeringu, v obou jeho částech, přežívá tendence teoretické poznatky podceňovat. Při tom systémový a dynamický přístup k procesům spojeným s formulací a správou požadavků, vyžaduje nejen praktickou zkušenost, ale i nezbytnou dávku teorie, jako podmínku flexibilního přístupu k hodnocení nestandardních situací, k optimalizaci volby metod a technik atd. Odpor k teorii je také překážkou na cestě ke zdokonalení procesu RE. Znalost příčinných souvislosti a vazeb životního cyklu požadavků, nebo celého projektu, znalost místa RE v systému řízení organizace, jsou podmínkou schopnosti reagovat na nově vznikající situace. Zkušenosti ukazují, že zařazení tématu „správa požadavků“, v pojetí „requirements engineering“, do studijního plánu VŠ na úrovni samostatného předmětu, je pro přípravu studentů pro praxi velkým přínosem.

Literatura: "Managing Software Requirements: A Use Case Approchach", Dean Leffingwell."Software Requirements“, Karel E. Wiegers.

Arnošt Katolický (c), katedra informatiky, VŠMIE.

1.8.07

Technics for Eliciting Requirements

Seriál "20 Minute IT Manager" se v poslední době zaměřuje výrazně na témata z oblasti "Requirements Management". V tomto týdnu nabízí téma:
Technics for Eliciting Requirements
Obsah:
- Requirements development
- Technics for elicitation
- One-on-one interviews
- Interviewing process
- Group interviews
- Facilitated sessions
- Join Application Design ( JAD)
- Questionares
- Prototypes
- Follow people around
- Summary
Informace o sertiálu "20 Minute IT Manager" najdete na adrese:
http://www.20minuteitmanager.com/